Další týden se pomalu chýlí ke konci, i když mi se týdny odpočítávají od středy:)
Ve středu jsem se jen poflakovala a už si zas tak výrazně nepamatuju, kde všude. Stěhování čtvrteční za dveřmi. Naposled jsem se prošla po centru, vyfotila si ještě památeční fota první kavárny, kde jsem dělala a už nedělám a kde mi ani směnu nezaplatili...njn, Češi... Opětovně jsem si úžívala sushi a plánovala zítřejší ranní odjezd. Jelikož byl čaš a hezké počasí, udělala jsem si 2,5hod procházku do práce. Směna poklidná, uklízely jsme, dostala jsem cappucino a byla spokojená. V noci na pokoji byl klid, skamarádila jsem se s Thajkou, co místo mě tam přišla a rychle jsem pochopila, že tam taky moc dlouho nevydrží, protože přijela s jasným plánem studovat. Sbaleno jsem už měla ze úterního úklidu všeho, takže jen ráno spakovat spacák, kartáček na zuby a hurá pryč. Protože mi slečny silně lezly na nervy a málo vycházely vstříc, rozhodla jsem se na oplátku provést jim mírnou pomstičku...
Ráno kupovidu většina brzy vstávala, což nebylo zcela normální, ale i tak plán vyšel. Ve chvilce jsem se zvedla a zmizla bezeslova z bytu i s batohama...ve výsledku si ani nevšimly, že velký batoh tam není...oznámila jsem jim stěhování na pátek a udala i jiné místo...přece jen, nemusí vědět vše. Hodila jsem klíče a kartu k výtahu do kaslíku a tradá na bus. Jak jsem si myslela, že jsem pochopila místní jízdní řády, ohromě jsem se spletla...bus nejel, takže opět ptaní se řidičů, který tam jede. Naštěstí se mi povedlo chytnout bus, co stavěl opravdu kousek od baráku, kde bydlím a ušetřil mi pochod s plnou polní. Na nastěhování byl pan domácí už připraven předem sms, takže mi přivítal, já se zabydlela, konečně vybalila krosnu, zacálovala dohodnutou částku a mohla jsem se dát do psaní sms mým "kamarádkám". Sms se slovy, že se nevrátím a klíče jsem hodila do kanálu, slečny v klidu nenechala...přišlo mi dalších xy sms, různě důrazně ptajících se, kde jsou opravdu ty klíče. Odpověď v kanále je asi moc nepotěšila...dokonce jsem je i nasměrovala na existující kanál před barákem:))) No, ale přece jen taková mrcha nejsem a po půl hodině jsem té, co byla vždy slušnější a dělala Fiji-indce uklízečku, prozradila, že jsou ve schránce. Byla ráda a popřála mi ať si užiju pobyt na NZ.
Nový pokojík je mrňavý, ale pro jednoho dostačující...je tu postel, skříňka a malý stoleček. A hlavně, žádný jiný nocležník. V baráku jsme cca 10lidí, ale nikdy jsem se nedopočítala, jak přesně bydlí. Jsou tu Kiwi 3x, ty jsem viděla, holčina co studuje, její přítel a pan šéf, pak Francouzi (holčina a dva kluci), Španělka, ta patří k asi k Francouzovi...ale to jaksi nevím jistě, no a já a Srí-Lančan, co mi teda byl ze začátku zatajen, ale ten je v poho, usměvavý a umí říct česky ahoj, protože předemnou tu bydlela nějaká Češka. Sdílíme kuchyň, obývák s obří obrazovkou a koupelnu a toaletu. V koupelně jsem se stále řádně nedohodla se sprchou, buď mrznu či se spařím...Ale to se časem jistě vychytá. Barák má terasy a zahradu, kde se prý v létě griluje...tak se uvidí. Večer jsem měla směnu v kavárně, dostala jsem vynikající jakýsi čaj s mlékem a navrch na odchod čokoládku - no, mlaskačka. A taky poprvé dýžko - celých 7dolarů:)První noc v novém bydlení proběhla dle mého očekávání - spala jsem celou noc:)
V pátek mi čekala zkušebka v místní pizzerii, to jsem vlastně zapomněla napsat, jak jsem na ni přišla. Ve čt, jak byl čas po přestěhování, jsem se rozhodla, že pokusím projít místní kavárny. Byla jsem v irské hospodě, kde teda neměli místo, ale obsluha mi doporučila ulici, kde je hodně kaváren. Vlezla jsem do první, tam taky místo nebylo, ale opět obsluha mi pověděla, že v pizzerii viděl nábor, tak mi dal adresu a šla jsem. Tak jsem šéfovi pověděla, že vím, že někoho shání a ať mi zkusí. Domluvili jsme se na pátek. No a těď zas zpátky k pátku...dopoledne jsem si šla nakoupit...rýže, těstoviny, cibule, česnek, olej, chleba, marmelada, fazole a šampon na vlasy. Takže jídlo by bylo na měsíc vyřešeno a bude se jen obnovovat příchuť:) V krámě měli akci make-up, tak jsem se nechala odborně namalovat...sama to teda zvládám daleko lépe a make-up je děsivost sama, ten jsem doma musela zničit, páč za šaška se mi jít nechtělo... Uvařila jsem si oblíbené španělské jídlo...toasty s česnekem, rajčetem a olivovým olejem a pořádně se nadlábla. Chvilka na netu, pak hodka posilujícího spánku a mazala jsem do práce na 6pm. V práci hukot. Dle mého vlastník je Ital...páč jinak si ten chaos neumím vysvětlit. V ten den dělalo cca 8 lidí...a to počítám jen servírky. Čísla stolů opět jinak než všude, takže jako vždy boj, kam to dát. Věnovala jsem se úklidu a přípravě stolů a sem tam nějaké jídlo donesla. No, minimum místa, to by každý koukal...ale jelo to tam a hostů plno..pro představu, restaurace má cca 50 stolů, kdy se teda nějaké stoly posléze ještě dělí..ale těch 120 lidí se tam jistě vejde a večer byla z 80% plná. Šéf mi napsal směny, takže práce je jasná. Pro představu:
Ne - 11-3pm
Po bohužel volno
Ut - 6 -10pm
St - 11-3pm a v kavárně 5-9pm
Čt - jako středa
Pá - 11-3pm
So a ne nevím...to se ještě uvidí...zatím je směn málo, ale doufám, že časem se dopracuju cca 60hod/týdně, což by bylo optimum:)
Takže pro ujasnění, dělám pouze ve dvou podnicích - v pizzerii v Newmarketu a kavárně v Remuera St:)
Tak to je asi vše, dnes je so, mám volno, venku počasí ni moc, uvidíme, co vymyslím...jdu na oslavné sushi, že mám práci:)
Má nová adresa pro mapy google: 15 Edgerley Avenue, Auckland, New Zealand
Máca
. Pa M 
2025 ©